Příklad zpracování jedné takové depky

Občas slýchám, že se dost lidí poslední dobou cítí mizerně, nic je nebaví ... takové ty pocity marnosti a zbytečnosti všeho. A že pak nemají ani sílu kvantovat, přetlačovat to a něco řešit. Jenže v tom je právě ta finta. Přetlačování ani odpor situaci nevyřeší.

Navíc emoce jsou vyráběny naším podvědomím a jak víme, podvědomí nad nimi má cca 95% kontrolu. Vědomí jen cca 5%. Tudíž nemá smysl, abychom sami na sebe hráli nějaké hry, jako že nám nic není a nebo metali afirmacemi, jak se cítíme skvěle a věřili, že to přetlačíme. 

Přitom to řešení není až tak těžké. V podstatě platí jednoduchý princip, který vysvětluji na MATRIX 3 - Harmonizace emocí. Každá emoce je kontrolka. Signál, kterým k nám promlouvá naše podvědomí, tělo, nebo vyšší já. A naším úkolem je zjistit, co ta kontrolka říká a dát jí dostatek laskavé pozornosti a poděkovat za to, že máme možnost se o sobě něco dozvědět.

Jo, takhle napsané to zní jednoduše. Ale s provedením občas bývá potíž. A občas si u toho naběhneme na chyták. Stává se to každému. Samozřejmě i mně. Pokud vás to zajímá, měl bych tu jeden čerstvý příběh s úspěšným koncem. Třeba někomu pomůže jako inspirace.

Nuže, padnul na mne minulý týden nějaký splín. A jako důkladně, takže jsem vůbec neměl chuť ani energii ho jakkoliv řešit. Celý týden sem se ho snažil nevšímat a čekal, že časem odejde. No, celý týden se mne držel. Takové ty emoce, kdy se nemůžu do ničeho dokopat, nic mne nebaví, nic pro mne nemá smysl. Pocity marnosti a zbytečnosti všeho. Uvědomuji si sice, co chci, ale zároveň pro to nejsem ochoten nic udělat. Emoce velí, že nic nemá smysl, všechno je marný, na všechno se vybodni.

Po týdnu v neděli jsem jel 2 hodiny autem - to byla příležitost. Začal jsem si tedy povídat sám se sebou (s emocí / s podvědomím). Viz MATRIX 3 - Metoda zpracovávání emocí. 

• Já: Proč se cítím tak mizerně?
• Emoce: Příliš dlouho jsi se zaměřoval na to, co nemáš a co ti chybí
• Já: Haháá, jasně. Vím. Tak to bude jednoduché řešení. Protože mě totiž nic nechybí. Děkuji, že mám co jíst a pít, jsem vděčný, že mám kde bydlet, práci co mne baví, lidi co mne mají rádi, ... (Matrix 3 - Metoda přehodnocení)
• Emoce: Hele, vole, tohle na mě nezkoušej.
• Já: Proč ne? Vždyť já jsem ve skutečnosti celkem spokojený a šťastný a teď budu posílat vděčnost za všechno co mám
• Emoce: Blbost. Tomu nevěříš. Moc dobře víš, co ti chybí.

Vsuvka: Aplikoval jsem sice správně metodu přehodnocení, avšak, zapomněl jsem, že aby fungovala, musí jí předcházet metoda Přijetí. A tomu celému musí předcházet opravdové vyslechnutí emoce. A ne, že já vím všechno nejlíp, už nic neříkej, já na tebe teď vyzraju. 

No, chytil jsem se na chyták ... Emoce mi do toho hodila vidle. Takže rozpor vědomí a podvědomí. Nuž, uvědomil jsem si to a pokračoval tedy v komunikaci s tím, že je třeba to udělat laskavě a opravdu si emoci vyslechnout, co mi vlastně přišla říct (Matrix 4 - Vědomý rozhovor)

• Já: A co mi teda chybí? Cos mi vlastně přišla říct?
• Emoce: Radost ti chybí. Jsi smutný. Ten rok koronašílenství ti sejmul dobře rozjeté projekty, které jsi s láskou budoval. A teď máš prd.

Vsuvka: Chtěl jsem začít emoci (sám sebe) přesvědčovat, že tak zlé to není, že mi opravdu je fajn, a jak se všechno zase hezky rozjede ... ale to bych se opět chytil na chyták. Takže pokračujeme ve správné aplikaci metody za pomocí vědomého rozhovoru, kdy se nehádáme, neargumentujeme, nevysvětlujeme a nepřetlačujeme. Jen s láskou nasloucháme a vše přijímáme. Viz Matrix 4 - Přijetí.

• Já: Ano, máš pravdu. Přijímám, že přestaly fungovat projekty, které mi přinášely radost
• Emoce: Jo. A jsi z toho pěkně v řiti
• Já: Přijímám, že jsem z toho pěkně v řiti
• Emoce: A cítíš se jak oběť. Ukřivděná. Protože to za tebe rozhodli jiní. Vyšší moc.
• Já: Přijímám, že mi bylo odebráno vyšší mocí.

Najednou mě přepadl silný nával lítosti

• Já: Co to je?
• Emoce: Lítost. Lituješ se. Máš pocit, že tohle sis nezasloužil.
• Já: Přijímám svou lítost. Dovoluji si projevit lítost. Přijímám svůj pocit ukřivděnosti
• Emoce: Bojíš se, že klienti jsou fuč a už se nevrátí. Že na tebe zapomněli.
• Já: Přijímám svůj strach. Přijímám své obavy. Děkuji, že to vím.

Emoce najednou ztichla. Chvíli bylo ticho a pak se ozval útočný hlas:

• Jsi proste v prdeli a už se z toho nevyhrabeš. Vzdej to. nemá to cenu

Vsuvka: Říkám si, aha, emoce se vypovídala a teď ke mne začalo hovořit ego a snaží se mne převálcovat. Takže dále to již pitvat nebudeme, hrozilo by zacyklení. Přišel čas na laskavé přehodnocení. Pokud bych totiž teď začal odporovat, přesvědčovat, bojovat, přetlačovat, ocitli bychom se zase na začátku.

A pokud do mne u toho ego sype negativní projekce, bude potřeba použít metodu pro komunikaci s agresory a negativci. Viz Matrix 4 - Metoda paralelních vesmírů.

Ale laskavou formou, protože hovořím sám se sebou. Nechci se agresora zbavit, potřebuji ho zharmonizovat, pomoci mu. Tedy použit tuto techniku tak, jako bych mluvil s negativním a vzpurným dítětem. Viz Matrix 8 - Harmonizace dětí

• Já: S kým to teď mluvím?
• Odpověď: Ego - Vnitřní dítě
• Já: Děkuji že mi to říkáš, chápu, že to tak vidíš. Ono to tak opravdu může vypadat. Rozumím tvému úhlu pohledu. Jenže zároveň vím, že já to zvládnu. Tohle se mi stalo už mockrát a vždycky jsem znovu vstal a šel dál. Takže vím, že to zvládnu i teď
• .Ego: Nezvládneš. Je to úplně ztracený. Marný. Nic nemá smysl. Je to konec. Už nic nebude jako dřív. Běž si skočit z mostu. Celý život už budeš jen nešťastný.
• Já: Tý jo, to jsou ale zajímavé myšlenky. Jako chápu, že to tak můžeš vidět a přijímám, že tomu věříš. Díky za tvůj názor. Ale víš, toto není moje cesta. Máš plné právo na svůj názor. Fakt. Já tě chápu. Děkuji, že s tebou můžu takhle upřímně mluvit. Ovšem, to je jen tvoje nastavení, tvoje cesta. Já to mám tak, že prostě vím, že se na sebe mohu spolehnout a že to co dělám má smysl a proto klienti přijdou. Ať už staří nebo noví.
• Ego: ... žádná slova, ale spustilo mi docela hustej pocit ohrožení života. Vyplavil se adrenalin, začalo bušit srdce, emoce absolutního strachu o život a absolutní bezradnosti a bezmocnosti. Čas na použití techniky Emoční kotvy. Viz Matrix 4 - Technika emoční kotvy 
• Já: Hele, dobrý, to je fakt dost silná emoce. Umíš to dobře. Ukazuješ mi, jak se cítíš. Vždyť já tě chápu, že si připadáš ohrožené, že jsi v koncích. Ale nejsi sám. Já tě mám rád. Ať už mi říkáš a cítíš cokoliv, mám tě rád a vždycky budeme spolu. A můžeš mi klidně předvádět jakékoli hnusné emoce a jakékoliv černé myšlenky jak jen chceš. Stejně to nezmění nic na tom, že i já se mám rád a že věřím, že všechno bude dobré. 

Vsuvka: Ego ztichlo a emoce ohrožení postupně začala odeznívat. Rozhodl jsem se aplikovat metodu na zklidnění mysli - viz Matrix 5 - Příroda a pozornost:

Projížděl jsem krajinou a mé oči se zaměřovaly na přírodu kolem silnice. Stromy, keře, louky, lesy, potoky, údolí ... a vše co jsem viděl jsem nahlas komentoval a popisoval + jsem k tomu přibaloval slova nabitá pozitivními vibracemi - Viz Matrix 5 - Technika uklidňujících slov.

Za chvíli se ve mne rozhostil krásný klid. Zastavil jsem, vyšel ven a pokračoval dál venku, kochaje se lesem, skálou po které stékaly pramínky vody a řekou, která zurčela v údolí pod námi. Svou mysl jsem 100% soustředil na každý detail, který jsem kolem sebe spatřil a ten komentoval a pojmenovával. 

Proces dokončen. Emoce i ego zpracovány a zharmonizovány. Cítil jsem se nádherně. Po týdnu. A zůstalo mi to. V ponděli mi pak začaly chodit nápady, co a jak a myšlenky se z dřívějšího stavu "nechci, nejde to" přeply do stavu "tak co s tím provedem?", "co je v této situaci možné?".